Špatné děvče

 Hermioně se potili ruce. Otřela si je do hábitu a až pak se rozhodla zaklepat na studené dveře v potuchlých prostorech žalářů. Kdyby nebyli všichni tak neopatrní, nikdy by k tomuhle nemuselo dojít. Ale již se stalo. Zhluboka se nadechla a zvedla ruku. No dříve než mohla zaklepat se dveře na Snapově pracovně otevřela. Hermiona nasucho polkla, když spatřila jeho přísný obličej.

„Ale, ale,“ pronesl zcela spokojeně prohlížejíc si ji od hlavy k patě. „Tak pojďte, již vás netrpělive očekávám.“ Pootevřel dveře ješte víc a ona proklouzla dovnitř kolem něj. Srdce jí hlasitě bušilo, ale nechtěla to dát na sobě znát. Nechtěla mu ukázat, jaký má z něj strach. Měl by pak navrch. Stála uprostřed jeho potemnělé kanceláře a čekala, co od ní bude chtít. V duchu si pořád opakovala, jen kdyby se to tehdy nedovědel. Kdyby jen tehdy nevyškemral Harry heslo od jejich prefekta, kdyby byli alespoň zajistili místnost kouzlem, aby je nikdo nešmíroval. Ale proč pro svätého Merlina právě on!

Severus se jí postavil za zády a zhluboka nasal vůni jejích hustých vlasů. Pak ji obešel a stoupl si před ni.

„Tak, slečno Grangerová, víte proč jste tady, že?“ zeptal se a rty se mu nadzvedli k škádlivému úsměvu.

Hermiona to samozřejmě vědela, ale nechtěla mu to ulehčit. Jestli jí ma střestat, nebude se mu doprošovat! „Ne. Nemám ponětí, pane profesore.“

„Tak vy nemáte ponětí, jo?“ zeptal se opakujíc co právě řekla. „Cožpak si nespomínate na to, když jsem vás včera přistihl v prefektské koupelně?!“ zasyčel a ona sebou ucukla. „Tak co slečno Grangerová, už jste si osvěžila svou paměť?“ zeptal se znovu.

„Já si vzpomínám jedině na to, jak ste nás nestydatě šmýroval, pane profesore!“ odpovědela drze a pohlédla mu zpříma do černých ónyxových očí.

„A víte, co si pamatuju já? Jak jste se absolutně nestydatě svíjela mezi tím nemožným Weasleym a Potterem! Jako nějaká coura!“ okřikl ji zlostně. Obejdouc svůj stůl dosedl na židli. Pohodlně se opřel a v mysli se mu vybavil její spokojený obličej, když seděla celkem nahá na Ronu Weaslym, který ji hrubým spůsobem drtil svým vocasem klín a v puse věznila Potterovo naběhlé přirození. Severus byl již i těd zcela vzrušen. Přesne jako tehdy. Pozoroval je ze zástěny sprch a v ruce si mnul svůj penis tvrdý jako skála. Tak rád by se s nimi tehdá vyměnil. Ale později jej napadlo něco lepšího. Tá dívka musela dostat přiměřený trest, neboť tady není žádný bodrel, nýbrž střední škola. Nejslavnejší v čarodějnické historii!

„Vskutku,“ řekla lehce. „Na tohle jsem celkem zapoměla?“ pravila nevinně na něj zíraje.

„Slečno Grangerová, jste zcela nestydatá Chrabromilská děvka! Je třeba vám pomoci a to dost urychleně!“ vyštekl a kývl ji rukou ať přistoupí blíž.

Hermiona teď od něj stála jen na dva kroky. Ruce se jí pořád potili a cítila se hůř jak na nějakém spropadeném výslechu čarodějnic.

Severus se zadíval do její teď rudé tvéře a pronesl: „Řekněte mi, co jste s nimi prováděla. Chci to vše vědet! Musím to vědet, jestli vám mám pomoci.“

„No ... já ... líbala jsem je.“

„Jen to?“ zeptal se probodávajíc ji pohledem černým jako jeho duše.

„Ne. Také jsem je hladila.“

„Jo. Takže jste je líbala a hladila. To ješte není tak špatné, no vy jste udělala něco horší. Tak ven s tím!“

„Proč jsi to k čertu nezjistíte sám, když ste tak skvělý v oklumenci?!“ vyjekla na něj zahanběne. Byla v tvářích rudá, až svítila jako žárovka.

„Chci to slyšte z vašich úst, Grangerová!“ rozzuřil se a udeřil sevřenou pěstí do stolu. Pak se znova sklidnil.

„Jinak co?!“ vykřikla zoufale.

„Jinak si osobně podám toho hlupáka Weasleyho a Pottera odevzdám do spáru Temného pána!“

„Ne! To by ste přeci neudělal!“ hleděla na něj polekaně.

„Myslíte slečno?“ zeptal se nepříjemně sladkým hlasem. „Znáte mne tak dobře, že to hodláte risknout?“

Hermiona se na něj dívala, neschopna slova. Pak jen pokroutila hlavou. Vzdala to.

„Tak ať se líbí, pokračujte,“ pobídl je netrpělivě.

„Hladila jsem je všude,“ řekla a olízla si suché rty.

„Všude, říkáte?“ Severus si rozhrnul svůj černý hábit a rozevřenou dlaní si přejel přes vydutý poklopec svých kalhot. Hermiona nemohla od té ruce odtrhnout pohled. A on se jen pořád hladil a díval sa na ní.

„Jestli vás mám správně ukáznit, potřebuji znát a videť, jak ste to dělala,“ vyklouzlo z něj a ona jen kývla hlavou. Severus si pak rozpenul kalhoty a ona spatřila jeho majestátní chloubu, ktorá se teď hrdě vzpínala vzhůru. Hermione zasvítili vzrušením oči. Nesměle k němu přistuoupila a obejmula ho svou malou dlaní.

„To je ale macek!“ pomyslila si obdivne. Byl tak hrubý a velký. A měl kůži jako samet. Severusovi oči poteměli touhou a poté blažene zasténal, když si ho po chvíli vzala do pusy. Pozoroval ji, jak ho opatrne obejmula svými rty, no tesně před tím svým šimravým jazýčkem poškádlila špičku jeho penisu. A pak ho chvíli jen sála a dráždila způsobujíc mu nesmírná muka. Chtěl natáhnout ruku a pohladit ji. Její prsa se mu otírala svými vrcholky o stehna a on zatínal ruce v pěst. V její horké puse rychle tvrdnul na kámen, ale najednou ji zastavil a poručil ji, aby se svléka. Hezky pomalu. Poslechla ho beze slova. Už nemyslela na Rona ani na Harryho. Ti dva byli jistě v porovnání s profesorem amatéři. Zatoužila po něm tak, až se jí z toho zatočila hlava. Byla velice vzrušená. Zatím si Severus sám mnul svůj úd, sledujíc svlékajíci se chrabromilčanku. Schodila se sebe svetr, stáhla kravatu a rozepla knoflíky na bílé košilce, ktorá ji tak těsně obepínala ňadra.

„Povězte mi, šoustala jste jen s těma dvěma?“ zeptal se najednou. Ani sám nevědel, co ho to popadlo, no pohled na její obnažená prsa jej přivádel na děsivý myšlenky, že se  jich směl dotýkat i někdo jiný!

„Ne, pane profesore,“ hlesla a drze vystavila na pohled své mladé, bezchybné tělo.

„Bylo jich více?“ zeptal se zhrozeně a vstal. Podešel k ní a dlaněmi ji sevřel oba ňadra. Slastne zavzdechal. Byli tak plné a pevné jak si jen představoval. A on je s potešením svíral a mačkal, hnětl.

„Dělám to dobře?“ zeptal se, neboť si nemohl byť jist.

„Ano, pane profesore,“ zamumlala, tisknouc se teď k němu. Spomezi rtů se jí prodírali tiché, spokojené vzdechy. Předla jako kočka, když ucítila jeho horké rty na své ztuhlé bradavce. Láskal ji, jemně kousal a sál až si myslela, že se z toho zblázní. Severusovi zněli její vzdechy jako rajská hudba. Rukou jí zajel do kalhotek. Jeho prsty se dotkly hedvábných chloupků a vnikli do pochvy. Hladil ji svým prstem a ucítil jak je vlhká. Pomyslil si, že bude ješte víc, když jí poláská poštěváček a prozkoumá tu její nenasytnou jeskyňku, ktorá se tam schovává. Zajel do ní prsty a ona se do něj zavěsila, objímajíc ho kolem krku. Severus povytáhl své prsty, ktoré se mu v záři svíček třpytivě leskli. Přivoněl a usmál se. Neznal svůdnejší vůni, než byla tahle. Vůně vzrušeného dívčího klínu. Pak jí neohrabaně a surově serval kalhotky a vyhrnul jí krátkou sukénku. Jedním pohybem ji vysadil na stůl a roztáhl jí nohy. S blaženým výrazem ve tváři vstoupil mezi její stehna a prudkým výpadem pronikl do jejich hlubin. Hermiona vykřikla lapajíc po dechu. Bylo tak nepopsatelně skvělé cítit ho uvnitř sebe. Prohnula se v těle nabízejíc mu svá prsa k polibkum, no on jim nevěnoval pozornost. Její nohy si vyložil na rámě a pevně ji sevřel za boky. Jeho výpady byli divoké a nespoutané jako její touha. Přála si, aby nikdy nepřestal. Na prsou se mu objevili kropěje potu.

„Jsem lepší než všichni, co jste kdy měla? Ano, nebo ne?!“ zeptal se dychtivě nepřestávajíc přirážet do ní hluboko a prudce.

„Ano ... jste ... jste!“ křičela hoříc vzrušením a myslela na toho nepodarka Malfoye i na jeho dva pitomé kamarády, Crabbe a Goyle. Taky na Harryho s Ronem. Dokonce i profesora Lockharta. Pak to najednou přišlo. Jeho poslední divoký výpad byl jako posvátné bodnutí do tlučícího srdce. Hermiona ucítila jak z něj vytáhl svoji ukážkovou hůlku a cítila, jak se jí na bříško vyléva jeho lepkavé sémě. Jěšte chvíli ležela položená na zádech a on se skláněl nad ní oddechujíc zrovna tak ťežce. Pak se zvednul, zapnul své kalhoty a sevřel v ruce svou hůlku, aby jí očistil ploché bříško a poté jí rozkázal obléci se.

„Mohu odejít?“ zeptala se, už znova upravená.

„Jistě. Očekávám vás tu zítra. Probereme další bod vaší nápravy,“ upozornil ji. Díval se jak odchází a jeho obličej se zachmuřil. Vědel, co se s ní dělo. Nebyla ve své kuži a vlastně za to nemohla. Jeho podezření se potvrdilo. Byla posedlá. Jednou takovou nymfomanku už ve škole měli. Ale zemřela dříve, než se doopravdy ukázalo, co je zač. A teď to byla právě její duše, co posedla tu chrabromilskou primusku. V jejím těle se ukrýval duch Ukňourané Myrty.

„Ta děvka! Já to tušil,“ pronesl a kousal si rty, přemýšlejíc co bude nutno udělat. Nevědel, jestli to zvládne sám. Bude si muset zavolat pomoc. Možná inspektor by nebyl na zahození.

Hermiona se cestou zpět do klubovni usmívala. Její tělo bylo nasycené, ale pořád ne dostatečne. Jestli ji chtěl Severus dávat takové lekce, neměla nic proti. Hlavně když budou tak zajímavé. Teď ale myslela na jiné povinnosti. Bylo už pozdě a v ložnici už jí čekali netrpělivě Padma a Lavender. Nemohla je přeci zklamat. Vyndala si své kulaté brýle a nasadila si je na nosánek. Ze zápěstí si stáhla barevné gumičky a udělajíc si dva copánky bežela ze žalářů pryč.