Jenže jak se někdo mohl vyrovnat s tím, že jeho otec pravděpodobně osnoval jeho smrt?

"Parkinsonová," zavolal na ni, když mizela ve zmijozelské společenské místnosti.

"Potter. Zrovna teď není pravděpodobně nejlepší nápad, abys šel dovnitř. Jsem si jistá, že po tak náročných zkouškách mají někteří z nás pohřební náladu. Pošlu ho za tebou." Harry přikývl na souhlas. Dokonce ani Nebelvíři se nechovali zrovna nejlíp, když byli unavení. "A, Pottere?"

"Jo?"

"Zkus být hodný. To setkání s jeho otcem ho zanechalo v náladě pod psa. Potřebuje se cítit aspoň trochu milovaný."

"Co? Proč jsi mi to neřekla předtím, když jsem se na něj ptal?" málem zaječel Harry.

"Věděl, že máš OVCE a jasně nám nařídil nezatahovat tě do toho. Jestli ti to pomůže, držel se dál i od nás. Na sobeckého, egoistického chlapa dokáže být Draco překvapivě ohleduplný, když chce." Věnovala mu jemný, smutný úsměv a zmizela ve společenské místnosti.

Celkem by ho zajímalo, nakolik byla její láskyplná péče o Draca zapříčiněna vinou za to, co mu ona a ostatní způsobili tím, že dali Harrymu znásilňující lektvar. Jistě, měli k tomu důvod a nedopadlo to tak špatně, ale uvrhli tak svého vůdce do velkého rizika. Co kdyby nešťastnou náhodou zabil Draca, nebo kdyby nebyl Draco dost silný, aby se vyrovnal s následky znásilnění. Někteří lidé stejně nápadní a drzí jako Draco, byli pod touto skořápkou psychicky slabí. Co kdyby se Draco pokusil vzít si život nebo zbavit se dítěte? Co kdyby- -

"Pottere, jestli hodláš usnout, měj aspoň tolik slušnosti a udělej to v soukromí."

Harry zamrkal na postavu, která stála před ním. Kdy Draco přišel? "Pro-promiň," zakoktal. "Jen jsem se na sekundu ztratil v myšlenkách."

"Prosím, řekni mi, že se s vraždou Voldemorta spoléháš na instinkt a ne na inteligenci. Tak by to snad nebylo předem 'prohrané', že?" poznamenal Draco a vydal se po chodbě. "Venku asi bude přelidněno. Chceš to udělat v prázdné učebně?"

Harry si postrčil brýle nahoru. "Udělat co?"

"Přehlídka-" ukázal na svoje břicho. "Nespěchal jsi kvůli tomu do sklepení? Už je to skoro týden, co jsi měl naposledy svou píp show."

Harry se dotkl Dracova rukávu, aby získal jeho pozornost. "Rád uvidím dítě, ale přišel jsem za tebou," vysvětlil.

Dracovy oči se rozšířily. "Ach. Jsem v pohodě, jak dobře víš. Řekli mi, že ses na mě vyptával."

"Jenže slyšet to od nich a vidět tě na vlastní oči jsou dvě různé věci."

Draco vypadal, že už chce něco namítnout, potom však jen zatřásl hlavou. "Podle Pomfreyové jsem v pořádku."

"Pomfreyové? Byl jsi za ošetřovatelkou?"

"Jenom preventivní prohlídka, Pottere."

Harry se uvolnil. "Šel bych s tebou, kdybys mi o tom řekl."

"Byl jsi uprostřed OVCÍ a nejsem ještě tak pomatený, abych nenašel nemocniční křídlo sám," dodal.

Harryho napadlo, jestli by neměl vyčarovat cedulku, která by se vznášela nad Dracovou hlavou: Varování - Pode mnou uštěpačný Malfoy. "Tak jsem to nemyslel. Jsme svázaní a čekáme dítě. Měl bych být s tebou a podporovat tě."

"Nejsem nějaká bezmocná čarodějka."

"To jsem ani neřekl." Harry si povzdechl. Možná došel k špatnému závěru. Zmijozelští jej nepřiměli znásilnit Draca, aby se zachránili; udělali to, aby umučili Harryho Pottera.

Jako by to byla novinka.

Dostali se do prázdné učebny. Draco si povolil hábit a rozepnul si košili. Harry vytáhl hůlku a vyřkl zaklínadlo. Zhmotnil se obrázek, tentokrát podobný více dítěti než žížale.

"Omlouvám se, " řekl Harry, zatímco sledoval svého syna. "Za to jak jsem tě úplně zezačátku obvinil, že by ses mohl vzdát dítěte a usmířit se s otcem. Nevěděl jsem, že jsi - dobře, že je celý kouzelnický svět - tak zafixovaný na své děti. Urazil jsem tě a pro jednou jsem neměl ani tušení, že jsem to udělal."

Draco na něj zíral. "Mudlové nehýčkají své děti?"

"Moji mudlové ne, " zamumlal Harry.

Dracovy oči se rozšířily. "Vím, že jsi řekl, že jsi musel žít v přístěnku a myslel jsem, že třeba kvůli tomu, že ti mudlové, u kterých jsi bydlel, byli chudí nebo měli malé pokoje. Tak to ale nebylo, že?"

"Můj bratranec Dudley, který je stejně starý jako já, měl dva pokoje - jeden jen na svoje rozbité hračky."

Dracova ruka spočinula na Harryho rameni. "A co jsi se svými rozbitými hračkami dělal ty?"

Harry svěsil hlavu. "Jediné, které jsem kdy měl, jsem si musel uloupit z pokoje na rozbité hračky."

Draco se zhluboka nadechl. "A připomeň mi ještě jednou, proč že to bojujeme proti Voldemortovi?"

"Protože všichni mudlové nejsou jako Dursleyovi. Stejně jako všichni kouzelníci nejsou Smrtijedi."

"Nebo Malfoyové," doplnil Draco a Harry z toho mohl vyčíst, jak silně sobotní setkání zasáhlo myšlenky jeho manžela.

"Někteří Malfoyové jsou chytřejší než ti ostatní, " řekl Harry s úsměvem.

"Máš recht, " odpověděl Draco s chatrným úšklebkem. "Takže jak probíhaly tvé OVCE?“

Harry pokrčil rameny, spokojený se změnou tématu. "Díky tomu nátlaku, abych měl dost dobré známky na bystrozorský výcvik, byli nakonec o dost lehčí, než jsem očekával." Zítra bude Závěrečná slavnost. Po ní budou mít týden volna, než začne výcvik D.O.M.A. Kromě jeho kamarádů z Nebelvíru a Dracových Zmijozelů se rozhodlo k nim připojit i množství Havraspárů a Mrzimorů. Draco byl Mrzimory, kteří se rozhodli připojit k D.O.M.A., tak ohromený, že vyhlásil, že jediným jejich důvodem byla šance zůstat "nejlepšími přáteli navěky", jak citoval falzetovým hlasem.

Harry se před ním raději nezmínil, že to byl jeden z důvodů i pro Nebelvíry.

"Víš, že se mnou tento týden nemusíš zůstávat."

Zmijozelští neměli kam jít, obzvlášť poté, co Lucius informoval jejich rodiče o jejich zběhnutí ke Světlu. "Kam jinam bych šel?"

"K Weasleymu domů?"

Harry zakroutil hlavou. "Jsem přesně tam, kde chci být." A opravdu byl.

"Fajn, já ne."

To bolelo.

"Totiž, mnohem raději bych byl na jihu Francie. Mohli bychom se procházet po pláži nebo jen popíjet máslový ležák u bazénu."

To "my" z velké části umírnilo bolest. "Možná příští rok, Draco."

Draco přikývl. "Jo, možná příští - hele!" řekl a ukázal na pohyblivý obrázek, "myslím, že se snaží zamávat."

Harry zašilhal na obraz. "Já si spíš myslím, že na mě ukazuje prostředníček."

Draco se ušklíbnul a zamumlal, "To je můj chlapeček!"

Harry si pomyslel, že nikdy nevypadal pyšněji.

*****

Výzdoba Velké síně obsahovala rovným dílem směsici červené a zlaté, zelené a stříbrné, modré a bronzové a černé a žluté, což bylo dobré, protože narozdíl od předešlých let byli studenti u stolů různě pomíchaní. Vlastně, pokud zde zbývalo ještě nějaké rozdělování, bylo to spíš na skupinky ročníků, sedmáci obsadili "kvalitnější" místa.

"Kdo asi letos vyhrál pohár?" zeptala se Hermiona. "Pamatujete si někdo skóre z přesýpacích hodin?" Všichni u stolu zatřásli hlavami.

"Nikoho to tak moc nezajímalo, že ne, teď když jsme spojení, " podotkla Pansy. "Jaké by to asi bylo, kdyby se to stalo dříve?"

"Dřív jsme nebyli dost zralí, aby se to mohlo stát," řekl Blaise. "Pamatujte, pro tuto soudružnost jsme toho dost obětovali."

"Bude to stát za to, Blaisi,"  řekl Draco tiše. Muselo. Než mohl Potter, který impulzivně popadl jeho ruku, otevřít pusu a složit ukvapený slib, Brumbál vstal a dožadoval se pozornosti.

"Studenti, nikdy jsem nebyl ještě tak pyšný, jako právě teď. Dosáhli jste toho, co zde v Bradavicích nikdo nedokázal již dvě stě let. Válka ani hladomor ani tragédie ani vzpoura nedokázaly semknout dohromady čtyři bradavické koleje. Jsem si jistý, že když zakladatelé založili tuto instituci, neplánovali, že to bude vždy a za každých okolností Zmijozel versus Nebelvír versus Havraspár versus Mrzimor. Zakladatelé byli přátelé; očekávali, že koleje budou k sobě přátelské a budou soupeřit pouze symbolicky. Tato myšlenka byla ovšem zdeformována v parodii původního záměru a jak je dobře známo, rozdělený dům nemůže stát. Moudrý klobouk vás na to prozíravě upozorňoval a vy, mí drazí studenti, jste dbali na jeho varování. Ve jménu Bradavic, vám děkuji. Malichernost, jízlivost, a separatismus nemají ve válce místo. A buďme k sobě upřímní, jsme ve válce. Voldemort existuje a jeho armáda je dokonce právě teď v akci a používá svou moc proti nevinným.

Díky vám ovšem budou Bradavice bezpečným útočištěm, místem oddechu ve světě plném zmatku. Takže se vám pokorně klaním." Brumbál poklekl na jednom koleni před shromážděním, jako princ před králem v dávných časech. Dokud se znovu nepostavil, nikdo ani nedýchal.

"Ovšem koleje mají přece jenom svůj účel a ti z vás, kteří měli to štěstí, že studovali za dozoru profesora Snapea o tom účelu ví." Jeho oči zajiskřily na zachmuřeného Snapea. "A tím se dostáváme ke zlatému hřebu Závěrečné slavnosti - udělení Kolejního poháru. Současné skóre, prosím." McGonagallová mu předala svitek a on si vyrovnal brýle, když se roztáhl. "Zdá se, že Havraspár vede s 500 body. Mrzimor těsně za ním s 400 body, následovaný Nebelvírem s 300 a Zmijozelem s dvěma sty. Nyní si jako ředitel dovoluji učinit pár změn. Všem čtyřem kolejím za projevení ducha jednotnosti, uděluji každé koleji 100 bodů.

"Za jejich úchvatné zapálení a všeobecné povzbuzování, udílím Mrzimoru 100 bodů." Mrzimoři zapištěli a začali se objímat navzájem.

"Nebelvíru, jako vítězi Famrfrpálového poháru- - " vypukl záchvat jásotu a dokonce i Draco se uráčil k potlesku - nakonec , byl přece vyřazen ze hry takže Zmijozel neměl šanci- "Udílím 100 bodů. za studenta s nejvyšším dosaženým hodnocením v OVCích, udílím 100 bodů Nebelvíru. Potlesk Hermioně Grangerové."

Draco protočil oči v sloup, přesto však zatleskal. Stalo se již každoročním zvykem, že Brumbál dal kolejní pohár svým drahocenným Nebelvírům. Vždy mu to bylo trnem v oku, ale letos mu dělalo starosti příliš mnoho jiných věcí.

"Za studenta, který úspěšně složil nejvyšší počet OVCí, udílím 100 bodů Zmijozelu. Gratuluji, pane Malfoyi."

Draco se ušklíbl a předvedl falešnou úklonu. Jeho úšklebek se rozšířil, když spatři udivenou tvář Grangerové.

"Za mimořádnou odvahu, sílu srdce a mysli, za dušervoucí oběť, za válku svedenou uvnitř jejich srdcí, kterou my na straně Světla nemůžeme nikdy plně pochopit, udílím Zmijozelské koleji- - "

Draco věděl, o co mu šlo. Brumbál se chystal vyrovnat body, v zájmu úcty ke znovunalezené jednotnosti.

" - -300 bodů." Mnohobarevná výzdoba byla zaměněna za zelenou a stříbrnou.

Všichni byli ohromení. Než se Harry postavil a začal s aplausem. Nebelvíři se k němu připojili stejně jako o chvilku později zbylé dvě koleje.

Trvalo několik minut, než rozruch utichl dost na to, aby mohl Brumbál říct, "Sedmý ročník ať prosím povstane. Od tohoto okamžiku jste plně vyučení kouzelníci a čarodějky. Bylo mi potěšením a ctí být vaším ředitelem. A nyní, je čas na večeři."

Stoly se zaplnily jídlem a Síň smíchem a hovorem.

Další rok v Bradavicích skončil.

Pozn. překl.

Výrok „Rozdělený dům nemůže stát“ (A house divided cannot stand) pochází z řeči Abrahama Lincolna před volbami během občanské války.

"Rozdělený dům nemůže stát. Věřím, že tato vláda nemůže být napůl otrokářská a napůl svobodná. Nečekám, že se Unie rozpadne - nemyslím, že se dům zboří - očekávám však, že pomine důvod k rozdělení. Buď bude jedno, nebo druhé. Buď odpůrci otroctví zastaví jeho další šíření a vštípí obecnému mínění názor, že je to první krok k jeho úplnému odstranění, anebo jeho stoupenci prosadí jeho rozšíření, takže se stane zákonným ve všech státech, starých i nových, na Severu stejně jako na Jihu."

Mimochodem, vše nejlepší k narozeninám, Harry! :-D