Harry pozoroval Draca během spánku. Navzdory dlouhému dni a probdělé noci, zde ležel čilý jako rybka, plně si vědom skutečnosti, že byl v posteli se svým - manželem, druhem, cokoliv teď Draco sakra byl. Byl s ním v posteli - ale nespal s ním. I přes Dracův dřívější příslib ohledně "hodně sexu“, si byl Harry docela jistý, že to bylo typické malfoyovské vytahování. Podle něj byly přinejmenším tři věci, které tomu bránily: 1) Draco byl stále, a možná bude už navždy, ovlivněn znásilněním; 2) Draco byl těhotný, takže během trvání těhotenství bude nejspíš náladový jako počasí a po porodu si to se sexem ještě dvakrát rozmyslí; a 3) Draco byl Draco: jako by někdy přemýšlel o tom, že by měl sex s Harry Potterem... No, podle dvojčat Weasleyových se kouzelnické porno skoro vyrovnalo skutečnosti. To a hbitá ruka.

Kapitola 23:

Moji mazlíčci

Draco se obratně uložil do postele s vědomím, že jeho Zmijozelové půjdou rovnou do ložnice, jakmile se dostanou zpět do Bradavic. Jeho Zmijozelové. Jak půvabně to znělo. Malfoyovi Mazlíčci, to znělo ještě lépe. Možná by si je měl nějak označit. Elegantně tvarované "M" by vypadalo lépe než nějaká laciná lebka a had. Na co jenom jeho otec myslel, když si nechal něčím takovým zohyzdit svou dokonalou pokožku?

Jelikož moc dobře věděl, že tuto otázku nikdy nezodpoví, vrátil se zpět ke svému "kutění piklí." Měl by pro ně kolem své postele vystavět malé stoličky? Nebo by stačily podložky, aby se jim lépe klečelo v jeho přítomnosti? Podíval se na hůlku, kterou mu Pomfreyová podle všeho odebere, pokud ji bude používat příliš často. Vysrat se na ně; jestli se budou chtít posadit, mohli si něco vyčarovat sami.

Když zaslechl záplavu hlasů ve společenské místnosti, zatahal za manžetu na rukávu svého hábitu a čekal. O pár sekund později se rozletěly dveře a jeho přátelé se nahrnuli dovnitř.

"No?" dotazovala se Pansy nedočkavě. "Co se stalo?"

To bylo hrubé, ale připsal jí body za zájem. "Před a nebo potom, co se ukázal můj otec?"

Ústa klesla dokořán. "Co? Proč jsi mi neposlal sovu? Oh, Bože, Draco, co se stalo?" Pansy klesla vedle něj na postel.

Draco pokrčil rameny. "Lhal jsem. Smím podotknout, že velmi dobře. Myslí si, že s Potterem děláme na projektu z přeměňování."

"Ztratil jsem nit," řekl Blaise, nenápadně se dožadujíc vysvětlení.

Pansy jim pověděla o pokusu Mitchella Flinta pomstít se.

"Jak jsi mohla promarnit příležitost proklít toho hajzlíka ve vlaku, když jsi věděla o tomhle?" zeptal se Blaise Pansy rozzlobeně. "Proč jsi o tom neřekla nám a nenechala nás, ať toho hajzlíka proklejeme?"

"Protože jsem věděla, že ta pocta náleží Dracovi."

Draco přikývl, potěšený spravedlivým hněvem jeho mazlíčků nad jeho příkořími. "Má pravdu. Ten hajzlík je můj. Ale dost už o té bezvýznamné špíně. Myslím, že hoříte zvědavostí ohledně jistého svazovacího ceremoniálu - a vaší z něho plynoucí přísahou loajality, oddanosti a věrnosti."

"Takže jsi- - " začala Pansy a natáhla se pro jeho zápěstí.

Vytrhl se jí. "Ceremoniál proběhl. Brumbál ho vedl. Tudíž byly splněny všechny podmínky smlouvy a vy všichni - mi patříte."

"Ale- - " Nic dalšího z Blaisových úst nevyšlo, když se před ním zhmotnila smlouva. Uchopil ji a přečetl, pak ji poslal dál.

"Vzali jste se aspoň?" zeptala se Pansy. "Poskytlo by nám to alespoň nějakou ochranu."

"Ovšem ne tak silnou, jako kdyby byli svázaní, " zanadávala Millicent.

"Byla jsi tady, když jsme sestavili tu smlouvu, Millie, " poznamenala Pansy.

"Fajn, to ty jsi tady ta chytrá!"

"Draco je ten chytrý!" zakřičeli Pansy a Blaise společně.

Draco se zasmál. "To teda jsem. Teď se mi plazte u nohou jako hodní malí mazlíčci."

"Převezl jsi nás, Draco?" zeptal se Greg, když klesl na kolena u okraje postele, stejně jako ostatní Zmijozelští. Ani jeden si nevyčaroval polštář.

"Jak bych mohl?" odpověděl Draco s nepatrným zamlasknutím. "Nyní spatříte sílu Malfoye." S těmito slovy si povolil manžetu a odhalil náramek svázání.

"Ty lstivý hajzle," zamumlal Blaise.

"Jak?" bylo jediné slovo, které dokázala Pansy zformulovat.

"Ať se propadnu do pekla, jestli to vím," řekl Draco ve vší počestnosti. "Hádám, že to je sračka, do který se dostanete, když se kurvíte se zasraným zachráncem vesmíru."

"Hustý," završila to všechno Millicent.

"Takže teď co?" zeptal se Vincent, když se na rozvrzaných kolenou zvedl z podlahy v celé své objemnosti.

"Teď, " řekl Draco a poklepal na okraj své postele. V soukromí mohl být velkorysý. "Si promluvíme a sestavíme plán."

*****

"Stýská se ti po něm."

Harry přelétl pohledem místo, kam se Hermiona vedle něj posadila. Byl to nádherný den a většina studentů se rozhodla učit se venku, kromě Rona a Seamuse, kteří si odpykávali trest za nějaký žertík ztropený ve Věštění. Harry seděl pod stromem, který on, Ron a Hermiona považovali za "jejich". Draco se vyskytoval napříč jezerem v "zmijozelské zóně." Harry to věděl, poněvadž Draca pozoroval většinu času z té doby, co tam seděl. Bylo tomu tak, protože se mu stýskalo po jeho drahé polovičce? Před třemi dny opět začalo vyučování a Draco byl neustále obklopen Zmijozely. A ačkoliv pravdou bylo, že ve skutečnosti spolu nikdy nebyli, možná se Hermiona trefila. Možná mu chybělo to spojení, které navázali během volna. "Oni se o něj postarají."

"Jeho spolužáci?" Harry přikývl. "Chovají se téměř jako Mrzimoři, když přijde na něho," zamumlala Hermiona. "Vážně se chtějí připojit ke straně Světla?"

"Jo. Právě se snaží přijít na nejbezpečnější způsob, jak to udělat."

Otevřela knihu, kterou si sebou přinesla, ale dokonce ani studnice znalostí spočívající přímo v její dlani nemohla Hermionu rozptýlit z čirého potěšení, které plynulo z pobývání na čerstvém vzduchu. Vzdala se a přeměnila list v deku. Harry se k ní připojil a oba se natáhli a zadívali se na Zmijozely.

"Zpočátku jsem si myslela, že to vše je léčka, " řekla Hermiona "To, že měl s tebou Draco pletky a že otěhotněl. Byla jsem si jistá, že do toho je zapletený Ty-víš-kdo- - "

"Voldemort," opravil ji Harry ze zvyku.

"Myslela jsem, že to byl Voldemortův plán, jak tě učinit zranitelným. Jenže když se podařil svazovací ceremoniál, došlo mi, že to bylo skutečné. Mám z toho kvůli tobě radost, Harry."

Harry jí věnoval úsměv a pokračoval v sledování Draca. Taky se snažil něčemu přijít na kloub. Fakt: byl něčím omámený, když znásilnil Draca. Závěr: něco tady sakra smrdělo. Netušil, jestli bylo účelem dostat ho do Azkabanu, ponížit Draca, nebo jestli bylo součástí původního záměru dokonce i těhotenství, či jestli to byl pouze bonus navíc. Fakt: Draco a Snape přišli na to, kterej hajzl za tím plánem byl. Kdyby tomu tak nebylo, byli by tak zatraceně opatrní, že by se z toho Pošuk Moody udělal do kalhot. Fakt: Ti dva podezřele rychle ukončili vyšetřování. Hypotéza: musel to být Zmijozel, který s nimi dobře vycházel. Jinak by pachatele  systematicky uštvali a poté pověsili ve Velké síni za jeho/její vnitřnosti. Fakt- -ne, hypotéza: Draco a jeho Zmijozelové by udělali cokoliv, aby se dostali z Voldemortových spárů. Jistě, Dracovo definitivní rozhodnutí záviselo na dítěti, ale Harry si stačil všimnout, že nebyl zrovna dvakrát zdrcený z toho, že se nestane Smrtijedem. Ostatní Zmijozelští to podle všeho měli taky na háku.

Tudíž ten, kdo zavinil, že znásilnil Draca, byl Zmijozel, kterého měli Draco a Snape rádi, a který se zoufale snažil vyhnout službě u Voldemorta. Dokonce i Nebelvír, pomyslel si s úšklebkem, by přišel na to, že ten, kdo to spáchal, musel být členem Dracovy party. Pokud ne všichni. Usoudil, že se ostatní spolčili a obětovali svého vůdce, dobře si vědomi, že pokud se někdo dokáže vyhrabat ze zlé situace, byl to Draco. Draco nejspíš zuřil, když na to přišel, ale on a Snape si určitě vymysleli svůj vlastní náležitý trest a považovali záležitost za vyřízenou. Harryho taky svrběla ruka po vykonání svého kousku odplaty, ale uvědomil si, že by překročil hranici, kdyby nějak zasáhl. Možná byl svázán s Dracem, ale na ostatní Zmijozely stále nemohl.

A, samozřejmě, neměl o ničem z toho vědět. Jak moc si Zmijozelští mysleli, že byl mentálně postižený? Jeho ubohý, zrazený-vlastními-přáteli-pro-vyšší-dobro Draco se mněl jednoho dne dočkat krutého prozření.

Ubohý Draco. Jo, jak jinak. Ten mizera, jakmile opadl počáteční hněv, pravděpodobně ochotně za ostatní Zmijozely přijal roli "obětního beránka". Vznešený mučedník a podobné sračky. Nebo taky ne. "Kéž bych ho znal lépe," zadumal Harry nahlas.

"Strávíte spolu zbytek života. Myslím, že dříve či později ho pochopíš."

Harry uvolnil prsty, které najednou přistihl zavrtané v hlíně. "Toho později možná tolik nebude, Hermiono."

"Harry!"

"Je to pravda a ty to víš. Poté co Sirius... Neměl jsem sebevražedné sklony ani nic takového, ale nakonec jsem přijal jako fakt, že se nejspíš nedožiju dvaceti. Mým jediným cílem bylo, že až odejdu, vezmu sebou i Voldemorta. Ale teď... Mé dítě bude možná vyrůstat stejně jako já. Chci říct, že když Draco změnil strany, jsou jeho vyhlídky na přežití asi tak mizivé jako ty mé."

"Nebude vyrůstat jako ty, Harry," řekla Hermiona a lítostivě se na něj usmála. "Ať se stane cokoliv, bude vědět, že je syn Harryho Pottera. Kouzelnický svět se o to postará. Dokonce ani Voldemort nemůže vyvraždit všechny Weasleye."

Harry se zasmál. "Říká s největší pravděpodobností kandidátka na nejnovější přírůstek Weasleyů."

Začervenala se. "Takhle daleko jsme se s Ronem ještě nedostali."

"No, možná byste se dostali, kdyby dokázal svůj zadek uchránit trestů," navrhl Harry příhodně.

"Kuš, Harry. Jsme s Ronem přesně tam, kde chceme být. A když mluvíme o tom, kde chceme být, myslím, že tam budeš asi tak za minutu."

Vzhlédl, aby spatřil, jak se k nim blíží Draco. Pansy Parkinsonová zakřičela něco, aby ho zastavila, pak se k němu připojila na cestě za Nebelvíry.

"Harry."

"Draco." Nebyl si příliš jistý, jak by měl jednat na veřejnosti. Jistě, Parkinsonová ho s Dracem už viděla, ale v obou případech to bylo naléhavé.

Draco vypadal, že chápe jeho zdrženlivost. "S Pans si nedělej starosti. Chtěl jsem si s tebou promluvit sám, ale ona řekla, že pokud budeš mít u sebe svou osobní ježibabu, budu jednu potřebovat také."

Harry se rychle obrátil k Hermioně, připravený uhladit jí naježené chlupy. Přistihl ji však šklebit se na svůj protějšek.

"Chceš dostat ježibabské tričko?" zeptala se Hermiona zlomyslně.

"Promluvíme si," řekla Pansy a ušklíbla se.

Ženský. Možná to byl ten důvod, proč si vzal Draca. "Posaďte se," nabídl Harry. Dva Zmijozelové si elegantně poskládali končetiny na deku.

"Moji maz - kolegové a já jsme debatovali o budoucnosti a ačkoliv ani jeden z nás není jasnovidec, víme, že pokud nebude Voldemort poražen, nebudeme mít žádnou budoucnost," řekl Draco tiše.

"To nikdo z nás," odpověděl Harry.

"Moudrý klobouk nás napomínal již léta, upozorňoval nás, že koleje se musí spojit uvnitř Bradavic. Je čas věnovat pozornost jeho varováním."

"Ale to už jste s Harrym udělali," podotkla Hermiona.

Draco zakroutil hlavou. "Ne, uvnitř Bradavic ne. Pro naše spolužáky jsme stále soci."

"Říkáš, co myslím, že říkáš?" otázal se Harry. Draco jistě nenavrhoval...

Draco si povzdechl. "Není to můj první návrh, ani druhý, ale je to můj nejlepší návrh. Nejsme jako vy Nebelvíři. Nejdříve prozkoumáme problém, potom jednáme. Takže mi věř, když říkám, že je to nejlepší řešení, jaké lze vymyslet na základě toho, co víme."

"Já napřed zkoumám," protestovala Hermiona.

"Obraceč času," řekl Harry, aby jí připomněl, jak zachránili Klofana a Siriuse. Navrhl to sice Brumbál, ale to Hermiona se do toho vrhla.

"Takže my- - " Harry se zarazil, neschopen to vyslovit.

"Pokud nic nenamítáš?"

Zavrtěl hlavou. Bylo mu jedno, kdo to věděl - pokud to Draca neuvrhne do nebezpečí. "Je to bezpečné? Pro tebe?"

Draco zíral kamsi do prázdna. "Vzdal jsem se 'bezpečnosti' ve chvíli, kdy jsem si vybral tebe, Harry."

Následoval předlouhý, bolestivý moment ticha.

"Klapne to," prohlásila Pansy. "Je na čase přestat ignorovat ty, co by nám mohli pomoct, jednoduše proto, že to je proti tomu, co nás učili. Musíme se vrátit zpět ke starým způsobům, následovat znamení, naslouchat předzvěstem a varováním. Víme, že Potter je klíč, který porazí Vy-víte-koho. Jenže tento spor, válka, či co, není jen o Potterovi a Temném Pánovi. Všichni musíme sehrát svou úlohu."

Harry byl ohromený, a mohl říct, že Hermiona taky. Byli tak zaslepení tím, že Voldemort byl Zmijozel, že je ani nenapadlo, že vychytralost, prohnanost a ctižádost nebyly tak špatné vlastnosti.

Harry se pomalu dotkl Dracova ramena. "Tvůj otec?"

"Bude nakrknutej, obzvlášť po tom lhaní přímo do obličeje. Ale myslím, že jsem přišel na to, jak oddálit chvíli, kdy to zjistí."

Harry přikývl, s plnou důvěrou v Draca, že udělá vše, co bude v jeho nejlepším zájmu. Bylo velmi osvobozující nemuset se obávat, že by někdo pro něj eventuálně obětoval sám sebe nebo sebe samu. "Potom to tak uděláme - sehrajeme svou úlohu. Jak toho chceš docílit, Draco?"

"S hůlkami plně v pozoru?" zamumlal Draco. Potom hrdě zdvihl hlavu a věnoval mu plnohodnotný malfoyovský úšklebek. "Tak jako dělám všechno, Harry - stylově."