Draco přikývl. A napil se.

"S tím se dá žít."

Draco znovu přikývl. Vážně neměl na vybranou, že? A Plán stále pokračoval - jenom trochu jinak, než jak si představoval. Vlastně, když se na to podíval optimisticky, tohle byl lepší Plán. Nyní jej chránilo víc než jen dítě. Nebyl jen otec Potterova dítěte. Byl Potterova druhá polovička a Světlo s tím nemohlo nic udělat, nemohli se ho zbavit, až se dítě narodí , nemohli naléhat na Pottera, aby se ho zbavil. Světlo tím bylo svázané stejně tak jako on a Potter. Vy, jakožto svědci, jste tímto pověřeni chránit toto spojení, přispívat mu svou péčí, bránit jej proti nařknutím, podvodům a klebetám.

Cha!

"Vy se smějete. Přidal jsem tam příliš lektvaru?"

"Jen se snažím 'žít s tím', profesore."

Snape cosi zavrčel, ale víc už toho neřekl. Seděli tiše, zatímco hudebníci plynule přešli od klasiky k více populárním melodiím, Draco bezmyšlenkovitě ohmatával svůj nový "náramek" a Snape je udržoval dobře zásobované punčem. Vypadalo to - správně - jen tak tu sedět a dumat se svým profesorem. Ve skutečnosti to byl jediná správná chvíle za celý den.

Svázaný s  Harry Potterem. Zatřásl hlavou. Bylo to vážně neuvěřitelné. Jasně, přemýšlel, že by se s Potterem vyspal. Sakra, vždyť o tom přemýšlelo devadesát procent školy. Jenže aby došlo k svazku, muselo v tom být víc než jenom touha. Muselo v tom být - otřásl se - zalíbení... láska. Magie zjistila, že v sobě uchovává lásku k Potterovi? A opětovanou? To bylo tak špatné. Možná to bylo dítě. Jistě z něj bude jednou mocná osobnost a možná prostě chtělo mít své rodiče pohromadě. Dětská magie byla divoká a neuvěřitelně čistá. Přesvědčit samotnou Magii, že se jeho rodiče navzájem milují, pro něj nejspíš bylo směšně snadné.

Rozhodně snadnější než přijmout, že možná - možná - k Potterovi něco cítil.

"Severusi, pojďte tančit."

Oba se podívali na McGonagallovou. Z jejího výrazu šlo jasně vyčíst, že ne nebrala jako odpověď.

"Bude mi potěšením, Minervo."

Draco si usrkl punče, aby zakryl pobavené uchechtnutí.

"Malfoyi. Nebo teď už pravděpodobně spíš Draco."

"Cokoliv, Grangerová," odvětil Draco, když dívka obsadila právě uvolněné místo. Spolehněte se na Nebelvíry, že zničí dobrou atmošku. Doufal, že Snape uvařil extra silnou verzi uklidňujícího lektvaru.

"Proč netančíš?"

"Ráno mě sotva propustili z nemocničního křídla."

"Pravda." Odmlka. "V toto roční období je počasí příjemné."

"Ano."

Mlaskla jak prodavačka na trhu. "Musíme spolu kvůli Harrymu vycházet. Můžeš začít kdykoliv se na to budeš cítit."

Povzdechl si. Cokoliv bylo lepší než Voldemort, že jo? "Děkuji ti, že jsi nám dnes nesla standartu."

"Byla to příležitost, která se naskytne jen jednou za život, i když v té době jsem to ještě nevěděla. Takže tohle je teď standarta vaší nové domácnosti?"

"Co myslíš?"

"Tohle." Ukázala na prapor. Místo dvou erbů tam teď byl jeden s propleteným gryfem a hadem.

Téměř působivé.

"Kdy se to objevilo?"

"Když jste vy dva zmizeli za tou světelnou stěnou."

"Zajímavé." Jeho matku by kleplo, kdyby viděla, jak mizerně si vede v této zdvořilé konverzaci. Ono by ji nejspíš kleplo už kdyby se dozvěděla, že se snažil vést zdvořilou konverzaci s mudlovskou šmejdkou.

"Takže, když už jsme teď skoro nejlepší kámoši, " řekla suše, "řekni mi, jak jsi to dokázal."

"''Jak jsem to dokázal?' Co přesně máš na mysli tím  'to'?" zeptal se a cítil se o dost pohodlněji s návratem svého malfoyovského úšklebku. Vždycky mohl Potterovi říct, že si začala - a v podstatě by říkal pravdu.

"Mezi tebou a Harrym by nemělo dojít k svazku."

"A ty si myslíš, že jsem jakože co - praktikoval nějaký rituál černé magie pod bdělým dozorem nejen ředitele ale také všech bradavických profesorů? Páni, Grangerová, netušil jsem že mě považuješ za tak mocného."

"Něco jsi musel udělat. Podle všech knih se mohou dva lidé svázat, pouze pokud se skutečně milují."

"Pak máš tedy svou odpověď."

Převrátila oči a naježila se. "Stále si nejsem jistá, jak jsi to dokázal, " zamumlala a zřejmě prozatím vzdala bitvu.

Draco byl příliš unavený než aby se tu bitvu pokoušel dobojovat. "Harry a já jsme teď svázaní a ty sama jsi slíbila brát na zřetel moudrost Magie. Řekl bych, že v ten moment jsi se přenesla přes cokoliv, co tě na mě tak rozčiluje."

Měla dost slušnosti, aby se zatvářila zahanbeně. "Pěkný večírek," řekla srdnatě.

Pokrčil rameny. "Laskavost mého nového tchána - Brumbála."

"Dalo by se říct, že je jako Harryho rodina. Stejně jako Weasleyovi."

Jako by to bylo nějaké tajemství. "Ano, já vím."

"Stejně tak jsem součástí Harryho rodiny i já. Jestli ho jenom využíváš- - "

Draco před ní zamával zápěstím, až se náramek svázání zaleskl ve svitu svíček.

To ji na chvíli umlčelo. Potom si povzdechla. "Ty a dítě jste pro Harryho důležití, takže jste důležití i pro mě. Podle Harryho se bojíš, co se stane, až se jednou tvůj otec a druhá strana dozví, že jsi přeběhl. Harry a ředitel nedovolí, aby se ti něco stalo. A... já pomůžu jakkoliv budu moct."

Draco přikývl. Sice to byla mudlovská šmejdka, ale taky jedna z nejchytřejších osob na straně Světla. A pomoc byla pomoc. "Děkuji."

"Hermiono!" přistoupil Ron a postavil se za její židli. "Malfoyi."

"Weasley."

"Zatrsáme si, Hermiono? Konečně písnička, kterou znám."

"Jistě. Ráda jsem s tebou mluvila, Draco."

Přikývl a jeho pozornost odvedl Snape, který byl zavěšený do madam Hoochové. Jeho profesor by se zřejmě mohl živit prodejem rytmického lektvaru.

"Hej."

Potter. Bezva. Potřeboval další pohár punče. "Nalij mi další."

"Hermiona říkala, že jsi zněl sklesle nebo tak něco," řekl Harry, když mu podával čerstvě naplněný pohár.

"Únava."

"Podle madam Pomfreyové potřebuješ odpočívat."

"Souhlasím. Doprovodíš mě do sklepení?" Málem tady usnul a Malfoyové nikdy neusínají na veřejnosti.

Věděl, že se něco dělo, když Potterovu tvář zbarvil zajímavý odstín červeně. "Profesor Brumbál nám věnoval na noc pokoj. Nazval to líbánkovým apartmá. Nevím proč. Teda, on o tom přece ví."

Věděl, že to vše byl klam. O těhotenství věděli všichni profesoři, ale pouze Brumbál, madam Pomfreyová a Snape věděli, že to bylo výsledkem znásilnění. "Ano, no, ten starý blázen neměl nikdy všech pět pohromadě, že? Jen mě tam zaveď. Můžeš se sem pak vrátit, jestli chceš."

Potter napřáhl ruku, aby mu pomohl vstát. Důkazem Dracovy unavenosti bylo, že si nestěžoval. "Jsem už taky unavený. Celý den jsem byl jako na jehlách."

"Nemluvě o tom, že jsi celou noc spal v křesle."

Další ruměnec. "Jen jsem si chtěl být jistý, že jsi v bezpečí."

"Díky."

Po nekonečných rozloučeních odešli a Draco byl vděčný, že pokoj byl zřejmě na stejném poschodí. Nebyl si jistý, že by se vypořádal třeba s jediným schodištěm.

"'Draco a Harry už navždy.' "

Draco zakoulel očima nad heslem, ale byl potěšený pohledem na pokoj. Velmi velká baldachýnová postel. Pyžama uložené na světlé peřině. Přešel ke dveřím na druhé straně. Lepší koupelna než ta prefektská. Škoda, že byl příliš unavený. Popadl pyžamo a šel do koupelny. O pět minut později vyšel a našel Pottera cloumajícího s náramkem na svém zápěstí.

"Nejde to sundat. Ani kdyby sis uřízl ruku."

Potter vypadal zděšeně. "Někdo to vážně zkoušel?"

"Něčí bejvalka si myslela, že se svázání mýlilo. Omámila toho muže lektvarem a pak mu uřízla ruku. Náramek se z jeho zápěstí ani nehnul. Její frustrovaný výkřik vzbudil zbytek domu. Muž to všechno prospal a když se jeho druhá polovička dotkla jeho zápěstí, ruka mu opět narostla."

"Co se stalo s tou bejvalkou?"

"Zemřela."

Potter se na něj podíval. "Jako že ji zabili?"

"'Oni' do toho zapleteni nebyli. Magie se nedívá vlídně na kohokoliv, kdo ji zpochybňuje. Byla nalezena stáhnutá z kůže v uzamčené místnosti se dvěma strážnými zvenku ve službě. Uvnitř nebyl žádný nůž ani žádná krev. Domysli si to."

"Do prdele."

"Magie může být použita k dobru nebo ke zlu, ale nemůže lhát, Harry. Vždy by mělo být dbáno na její varování a pravdy."

"Což znamená?" zaškubal s náramkem.

"Že nás Magie považuje za jednu bytost. Ani jeden z nás nemůže být nikdy s nikým jiným."

"Ty, hm, myslíš... pohlavní styk?"

Draco si pomyslel, že Harrymu se ostýchavé ruměnce celkem dařily. "Ano."

"Oh."

Dracovi se příliš nezamlouval Potterův zklamaný tón. "Někdo s kým sis chtěl zapíchat, Pottere? Je mi líto, příliš pozdě. Měl jsi to udělat minulou noc. Pokud nechceš vidět, jak by Weslík nebo mudlovská šmejdka vypadali stáhnutí z kůže zaživa," řekl hořce. Zatraceně, měl si s sebou vzít nějaký punč. Možná by domácí skřítek mohl...

"Neříkej jim tak a ne, nechci s -Bože, nemůžu dokonce ani pomyslet, že bych s nimi dělal něco takového," řekl Potter a otřásl se. "Jsou jako moji sourozenci."

"Tak kdo? Ta děvka, po které jsi slintal v pátém ročníku, Cho Changová?"

"Není to děvka - a ne. Neexistuje nikdo konkrétní s kým bych chtěl... mít sex. Jen jsem to chtěl aspoň jednou zkusit, víš, případně." Sklopil hlavu a prudce si vyzul poty.

Draco se na něj díval, zvědavý, o co mu sakra zase šlo. To nedávalo žádný smysl. Proč by - Zakoulel očima, když si uvědomil, na co Potter myslel. Ze všech- - "Poslouchej, Pottere, jestli si myslíš, že hodlám po zbytek svého života držet celibát, je toho s tvou hlavou špatného víc než ta posraná jizva."

Potter se na něj zadíval smutnýma zelenýma očima. "Draco, občas stále ucukneš, dokonce i když tě varuji předem, že se tě dotknu."

Zatracená slabost. "Přes to se brzy dostanu. Kromě toho, nebudu těhotný navždy. Potřebuji jenom pár loků ohnivé whisky, abych se trochu uvolnil." A kdyby to nefungovalo, existovalo pár lektvarů, který si na to mohl vzít. Jeho Plán zahrnoval otěhotnění, ale ne ztrátu původního účelu použití jeho ptáka. Do prdele, ve svém současném stavu si stejně tak mohl koupit nějaké krajkové kalhotky a podprsenku. "Jednoho dne budeme mít sex, Pottere, hodně sexu - po použití všech známých antikoncepčních kouzel, lektvarů a/nebo zaklínadel, samozřejmě."

"OK, " řekl Potter váhavě. "Ale jenom až budeš připravený." Postavil se a zamířil do koupelny.

O deset minut později slyšel Pottera vycházet z koupelny a- - "Pottere, pokud okamžitě nedostaneš svůj zadek z toho skládacího křesla do této postele, prokleju tě hned, jakmile se probudím." Jedna věc byla, když ten vůl spal v křesle, když byla v ložnici jenom postel pro jednoho, ale bylo něco jiného, když by se do té matrace vlezli všichni čtyři jeho obvyklí spolubydlící. Ve skutečnosti byla ta postel tak zatraceně velká, že spíš vytušil něž skutečně cítil, když Harry vklouzl pod přikrývku.

Mimo to, byla to jejich "svatební" noc. "Pohodlné?"

"Ano." Potter se krčil na úplném okraji postele.

"Jestli spadneš jenom proto, že jsi hloupý pitomeček, přeměním si vlastní skládací křeslo a praštím tě s ním po hlavě."

Harry se okamžitě přesunul víc doprostřed.

"Dobrou noc, Harry."

"Dobrou noc, Draco."

Draco si krátce spokojeně zamumlal a usnul.