"Musí studovat na OVCE, Rone," řekla Hermiona podrážděně.

Ron převrátil oči v sloup. "Takže, co budeš teda dělat?" zeptal se znovu.

Harry se zasmál. "Vážně budu studovat, Rone. Musím se nabiflovat na svazovací ceremoniál."

"Je to jen jeden řádek," podotkla Hermiona.

"Draco řekl, že pro mě vybral jednoduchý."

"Je to jednoduché, navíc je to směšné. Jsi stejně chytrý jako on, Harry. Ale to je stejně jedno. Není šance, že byste vy dva mohli mít svazovací ceremoniál."

"Draco - -" začal Harry.

"Ano, já vím. Draco je čistokrevný a jako takový ví o magii mnohem víc než já, pouhá u mudlů narozená, budu kdy vědět," řekla opovržlivě.

"Jsem ohromená, Pottere. Aspoň učíš tu tvou malou věrnou skupinku fanoušků něčemu užitečnému. Draco bude nadšený," řekla Pansy, když se přiblížila k trojici.

"Nejsme- - "

"Oni nejsou- - "

Pansy je všechny přerušila. "Pottere, chci s tebou mluvit v soukromí."

Harry kouknul na své přátele a pokrčil rameny. Jelikož se Draco v poslední době snažil nechovat k jeho přátelům hrubě, mohl se o to pokusit i on. "Uvidíme se za tři dny. Bavte se."

"A ty si dávej pozor, " připomněla mu Hermiona a jízlivě se podívala na Pansy.

Po tom, co je ustil, že si bude dávat pozor, následoval Pansy mimo hlouček lidí. Předala mu srolovaný kus pergamenu.

"Tady je všechno, co potřebuješ vědět a heslo do společenské místnosti je 'Dracův mazlíček' - -mysleli jsme, že to sedí."

Harry si znechuceně odfrknul. "A proč jako potřebuji heslo a co je tohle?"

"Pokyny k péči o Draca, samozřejmě. Určitě sis nemyslel, že ho klidně necháš hnít samotného ve sklepení, zatímco my budeme pryč, že ne?"

"Hm..." Vlastně o tom nepřemýšlel. Ovšem, že se maji SKUTEČNĚ za tři dny brát, ale až teď mu došlo, že Draco má toho na práci tolik jako on. Ve skutečnosti ještě víc, protože musí složit OVCE. "Takže Chlapec, který přežil je typický kouzelník. Zbouchne svého partnera a pak už ho nezajímá,"  obvinila ho. "Proklela bych tě, ale na to tě Draco příliš potřebuje. Nezvorej to, Pottere. Navzdory oblíbenému nebelvírskému názoru, Zmijozelští jsou lidé. Cítíme bolest. Cítíme se zraněni - přesně jak se cítil Draco minulý týden, když se vrátil z té schůzky s tebou."

To Harryho ještě více zmátlo. Netušil, proč Draco reagoval zrovna takhle. Nakonec usoudil, že to byly jen "hormony" a víc se tím nezabýval. Jenže jestli to věděla Pansy... "Pořád ještě nechápu, proč se tak nakrknul kvůli tomu, co jsem řekl."

Zakoulela očima. "Jé, Pottere, to já vážně také ne. Kdyby mi někdo řekl, že bych byla dobrý vlezdoprdelovský masový vrah, myslím, že bych byla nadšená."

Ach. Takhle o tom nepřemýšlel. "Já nemyslel - "

"No, máš poslední možnost začít! Přestaň Draca odsuzovat kvůli jeho minulosti. Není to jeho chyba. Děti následují své rodiče - ach, to ty ale nemůžeš vědět, že? Pro tvou informaci, Pottere, děti věří pečlivě vymyšleným příběhům, co jim jsou šeptány v noci do ucha. U jídelního stolu poslouchají rozhovory, kterým sotva rozumí. Znají slova a činy, díky nimž jsou na ně jejich rodiče pyšní, které jim vyslouží úsměv nebo objetí. Potom dospějí a rozhodují sami za sebe. Můžeš konečně dospět, Pottere? Rozhoduješ sám za sebe nebo prostě papouškuješ slova a činy tvých rádců?" Vlak zapískal, upozorňujíc tak na blížící se odjezd. "Dospěj. Nauč se myslet. Přestaň ubližovat Dracovi, nebo Temný pán bude to nejmenší, čeho se budeš muset bát. Jasný?"

Přikývl, když nastoupila do vlaku, příliš ohromený na slovní odpověď. Tu výhružku mohl snadno přejít, ale ne ta slova o dětech a rodičích. Od té doby, co se dozvěděl pravdu o svých rodičích, snažil se, jak nejlépe mohl, dělat to, co by je podle něj potěšilo. Jejich památka byla vždy v pozadí jeho mysli, nabádajíc ho k té či oné činnosti. On chtěl potěšit pouhé obrázky a památky. Draco měl žijící rodiče, kteří jej vychovali a naplnili jeho mysl svými vlastními představami a názory.

Nikdy jsem nechtěl být temným čarodějem.Nepotřebuji zabíjet mudlovské šmejdy, abych věděl, že jsem lepší než oni. Nepotřebuji se klanět před nějakým hadookým Temným pánem, který sám není víc než nečistokrevný, abych si potvrdil svou nadřazenost. Já JSEM nadřazený, sakra!

Nebyla to zrovna slova někoho, kdo bezvýhradně sloužil Světlu, ale taky to nebyla slova budoucího Smrtijeda. Draco myslel na sebe... a na jejich dítě. Dokáže to I Harry? Nebo jenom bez rozmyslu dělal to, co by udělalo Brumbála a Siria a jeho rodiče pyšnými? Věřil v tuto bitvu/válku/cokoliv nebo to byl jenom reflex? Zabíjení bylo špatné, obzvlášť ten rasu čistící typ zabíjení, který prosazovalo Zlo. V tomto si byl jistý. Ale i když Voldemortovy metody byly špatné, znamenalo to, že bylo špatné i jeho poselství? Měl důkaz, že ty sračky o u mudlů narozených nebyly správné. Nenašli byste skvělejší, více schopnější čarodějku než Hermionu. A ve skutečnosti nebyl nikdo nikomu nadřazený. Byl to jen fanatismus čistokrevných. Ale co nespravedlivé nucení kouzelníků a čarodějek, aby se uskrovnili v rámci soužití s mudlovským světem? Proč by se měli sžít? Proč by se měli oni obětovat, skrývat svou skutečnou identitu, jen aby vyšli zadobře s mudly? Mudlové je počtem směšně převyšovali. To kouzelnická krev byla v ohrožení, ne mudlovská. To oni by měli mít speciální ochranu. Mudlovské ministerstvo by je mělo podporovat stejně jako velryby nebo cokoliv, co bylo v ohrožení.

Vemte si třeba co musel snášet, když žil se svou "rodinou." Byl zavřený v přístěnku a skrývaný jako nějaké ošklivé tajemství. Lhali mu a přirovnávali ho k šílenci. Proč si ho ministerstvo předvolalo kvůli pár incidentům s magií "nezletilých", když Dursleyovi zacházeli s hromádkou psích hoven lépe než s ním? Dokonce s tím pitomým pudingem neměl ani nic společného a Dudleyho zachránil před Mozkomory, ale ministerstvo samozřejmě muselo běsnit. Nicméně, když ho strýc Vernon uvěznil a zamknul v pokoji, pouze Weasleyovi se starali dost na to, aby ho odtamtud dostali. Kde bylo Ministertvo kouzel, nebo třeba i mudlovské ministerstvo? Teta Marge byla podle všeho cennější osoba než on. Ostatně, ona byla člověk a on byl přece jenom kouzelník... šílenec. Nasrat. Není divu, že Voldemort má tolik přívrženců.

Zamrkal, když si uvědomil, že stál přímo před bradavickou bránou. Nepamatoval si ani cestu zpět, jak byl ztracený v myšlenkách. Proč ho nic z toho nenapadlo předtím? Proč se nikdy na válku nedíval z druhé strany? Nenaučil ho Ron vše o strategii? K poražení protivníka musel znát protivníkovu mysl. Ale nepokusil se porozumět Voldemortovi a Smrtijedům. Nepokusil se porozumět Dracovi a Zmijozelům. Jenom slepě následoval názory Hagrida a Rona a Brumbála a dělal z nich své vlastní názory. Zachovali se k němu lépe než Dursleyovi a to z nich automaticky udělalo neomylné.

Sakra. Znamenalo to, že bojoval s Voldemortem jen proto, že se to od něj očekávalo? Bylo to vše o tom, že byl Chlapec, který přežil? Jasně, Voledemort zabil jeho rodiče, ale Voldemort zabil spoustu rodičů a on neviděl žádného jiného kouzelníka či čarodějku, co by se postavili do fronty, aby se dozvěděli, jak zabít toho parchanta. Tak - tak to nefungovalo. Aby porazil Voldemorta, potřeboval víc než jen pouhou pomstu, aby ho hnala vpřed. Potřeboval víc než očekávání Světla. Potřeboval víc než jen vinu. Potřeboval vědět, že co dělá, je správné, že bojoval, protože VĚŘIL v to, za co bojoval.

A jelikož se na to nikdy neptal, zůstalo to nezodpovězeno. Stál před chladnou zdí sklepení.

"'Dracův mazlíček.'"

*****

Ačkoliv normálně nebyl žádný spáč, od druhého měsíce těhotenství spal Draco jako dudek. Takže ho velmi překvapilo, že jej probudilo, když někdo vešel do místnosti.

Ale jelikož měl být jediným Zmijozel, zůstavající přes prázdniny, možná měl právo se vzbudit.

Elegantním pohybem vytáhl svou hůlku zpod polštáře a prudce se posadil. Potter, který se uvelebil v židli vedle postele, ani nemrknul. "Co tu děláš?" zeptal se a sklopil hůlku.

"Draco, proč si myslíš, že čistokrevní jsou lepší než všichni ostatní?"

Draco ponořil záda do polštářů. Bylo zatraceně příliš brzy na to, aby se se vyrovnal s Potterem. "Jak ses sem dostal?"

"Pansy mi dala heslo. Roztomilé."

"Proč ti dala heslo?"

"Abych se mohl řídit instrukcemi, které mi dala."

"Které jsou?"

"Ujistit se, že jíš, odpočíváš a dostavíš se včas na své zkoušky. Dokonce mi dala denní rozvrh."

"Polib mi."

"To nejspíš taky."

Draco se ušklíbl a pak zívl. "Už mám být vzhůru?"

Potter nahlédl do kousku pergamenu. "Ne. Máš ještě chvilku."

"Tak jdi teda, sakra, pryč."

"Ne dokud neodpovíš na mou otázku."

O cokoliv Potterovi šlo, vypadal ohledně toho neústupně. Sakra, co na to mohl říct, aby ho to nedostalo do moc velkých potíží? "Fajn. Neřekl jsem, že čistokrevní jsou lepší – řekl jsem, že já jsem lepší. Nakonec, Weasley je čistokrevný a všichni víme, že se snížil k tomu, aby chodil s Grangerovou." Risknul pohled na Pottera. Jeho odpověď nebyla zrovna diplomatická, ale co jste mohli od něj čekat takhle po ránu. Snape jej uvědomil, že důvodem, proč Bradavický expres vyjíždí tak brzo, není, že cesta do Londýna zabere celý den, ale že studenti tak brzo usnou, což omezí problémy na minimum. Potter nemůže čekat, že bude v tuto dobu fungovat. Nicméně, Potter nevykazoval žádné známky hněvu. Divné.

"Takže nevěříš v hlavní Voldemortovy argumenty?" dloubal do toho Potter.

"Kolikrát ti mám říct- - "

"Vím, že jsi se nechtěl stát temným čarodějem, a omlouvám se, že jsem předpokládal opak, ale říkáš, že nevěříš ani jednomu z Voldemortových argumentů o kouzelnické čistotě?"

Draco  si povzdechl . Potter byl odhodlaný přimět ho se zamyslet - nebo zhatit celý Plán. "Mudlové po celou historii s kouzelníky a čarodějkami zacházeli jako s hovny. V jisté době jsme je mohli lehce porazit. V současnosti mají značnou početní převahu. Věřím, že naše nejlepší šance jak nevymřít je izolace - zdvihnout mosty a pár století praktizovat inbreeding (křížení čistokrevných, pozn, překl.). Podle mě likvidovat ty, co mají kouzelnickou krev, a spolu s nimi všechny mudlovské příbuzné je naprostá pitomost a je to spíš záležitost předvádění se řečníků než strategický bojový plán. Ale co bys taky čekal, když vůdce Zla není nikdo jiný než nečistokrevný?"

"Takže mezi Smrtijedy je to všeobecně známo?"

"Ano, je to na stejné úrovni jako 'nevyslovuj jeho jméno'. Celkem teatrální bastard, že?" A proč to všechno Potterovi říkal? Ach, jo. Je ráno a Potter ho přepadl.  Nečistokrevný blbeček.

"Nemáš ani ponětí, jak moc je Voldemort teatrální," zamumlal Potter.

Čekal, že to Potter nějak dál rozvede, ten však zůstal ticho. Fajn. Měl lepší věci na práci. Jako spánek. Zavřel oči.

"Draco?"

"Co kurva zas chceš?"

"Podle rozvrhu teď musíš vstát."

Dobře, do prdele.