Zachráňte Draca Malfoya - 2. kapitola
All Characters belong to JKR . Autor anglického originálu Saving Draco Malfoy : Dayspring .
Kým celý čarodejnícky svet čaká, že ho zachráni Harry Potter, Draco Malfoy sa rozhodne zachrániť sám.
PRÍSTUPNÉ OD 18. ROKOV.
Kapitola 2: Životní role
Preklad: ladyF
Při vstávání z postele Draco dostal křeč, takže se namísto ranní hygieny přistihl, jak se svíjí na peřině a kouše se do rtu, aby nevykřikl. Dokud jeho břišní svaly odpočívaly, prokousal se posledními dvěma měsíci.
Mohl říct, že Potter vypadal překvapeně, když vešel o den později na Lektvary, klidný a chladnokrevný a vyléčený ze zranění. Mohl říct, že ještě více byl Potter překvapený, když dny míjely a nikdo ho nepřišel vyslýchat. Jejich vztah, jeho a Potterův, se stával vyrovnanějším. Už žádné konfrontace, žádné bojové postavení, žádné syčené výhružky. Ani jeden nebral otevřeně na vědomí existenci toho druhého, ale Draco mohl často na sobě cítit Potterův pohled a věděl, že kdyby se přátelé toho spratka o něj skutečně zajímali, všimli by si viny vepsané v jeho tváři. Ale mudlovská šmejdka a Weaslík byli natolik zaujati svými pošetilými tragédiemi, že to nemohli a ani nechtěli postřehnout.
Na Draca dolehl stín a vzhlédl, aby spatřil nad sebou stát Goyla a Crabba. "Běžte na snídani, " přikázal jim. "Asi jsem chytl tu chřipku, co chodí dokola. Budu v nemocničním křídle, kdyby mě někdo sháněl."
Počkal, než odešli, a dostal se z postele a následně i do svých šatů. Křeče byly pravidelné a když správně dýchal, ani nebyly příliš vysilující. Díkybohu, vše si prostudoval a bolesti očekával. Kdyby tak neučinil, nejspíš by teď propadl panice. Neměl čas spřádat nový Plán.
Dostal se až ke křídlu a zastavil se přede dveřmi, aby upravil svůj zevnějšek. Znepokojený, ale statečný. To byl přístup, který hodlal zaujmout.
"Pane Malfoyi?"
Pohlédl na ošetřovatelku a ztěžka polkl. "Madam Pomfreyová, " začal, než úmyslně nechal jednu z křečí převzít velení. Zkroutil se, ruce omotané kolem břicha.
"Och, další případ chřipky. Kdybych vás děti jen mohla přimět k tomu, abyste mne navštívili dřív, než ji chytnete, tak- " Zarazila se a pokroutila hlavou. Pak se zamračila a v očích se jí objevila úzkost. "Co je to, dítě?"
Žmoulal si ruce a sklopil zrak. "Já jsem Progenitor, madam."
Pomfreyová vyjekla. "Jste si jistý, pane Malfoyi?"
"Že jsem Progenitor, ano. Tím druhým ne. Proto jsem přišel za vámi."
Pokynula mu k posteli. "Měl jste něco říct...dříve."
"Tu noc jsem neuvažoval příliš jasně," řekl, hlas ztěžklý hanbou a porážkou. Soucitně přikývla. "A pak, přiznávám, nechtěl jsem ani pomyslet na tuto možnost. To nejhorší už se stalo. Ale přece, nemohl jsem se přes to přenést."
Stiskla jeho rameno a potom vytáhla svou hůlku. Provedla sérii precizních švihnutí a mávnutí a věnovala mu smutný úsměv. "Je mi líto, pane Malfoyi."
Draco se zachvěl a povzdechl si. "Toho jsem se obával."
"Udělám kompletní vyšetření a potom budeme muset informovat ředitele a hlavu vaší koleje. A vaše rodiče."
"Ne! Prosím, madam Pomfreyová, moje rodiče ne. Oni se to nesmí dozvědět! Zabijí mě - nebo něco horšího."
"Ššš, dítě. Později to projednáme s profesory. Nejdříve odbudeme to vyšetření."
O hodinu později seděl Draco v ředitelově pracovně a Snape stál ochranitelsky za ním. Brumbál ho upřeně pozoroval a Draco byl vděčný, že zvládl Nitrobranu již v ranném věku. Chránění svých myšlenek před Luciusem bylo první kouzlo, které se naučil sám.
"Vaše potíže mě velice mrzí, pane Malfoyi, " řekl ředitel. "Že se stalo něco takového, zatímco jste pod mou ochranou, je neodpustitelné. Ale i když se vše zdá být černé, vždy hoří plamínek naděje."
"Jako například, že nyní můžeme identifikovat útočníka, " řekl Snape hlasem plným pomsty. "Jednoduchý test otcovství a viník bude odhalen a potrestán."
"Je to nutné?" zeptal se Draco, div že nekňučel. "Tím se vše jen zkomplikuje."
"Proč myslíte, pane Malfoyi?" zeptal se Brumbál. "Jak by mohlo poznání kdo-"
"Bude lepší ho do toho nezatahovat. Věřte mi, " varoval ho Draco.
"Vy víte, kdo to je." Snape konstatoval bez náznaku otázky. "Odhalil jste ho?"
"Věděl jsem to celou dobu."
Snape rozzuřeně přešel k Dracovi. "Proč jste nám to neřekl? Byl to nějaký druh - jak by to nazvali mudlové - schůzky za účelem znásilnění? Je to někdo ze Zmijozelu?"
"Ne. Ne, nebylo to znásilnění na schůzce. Ne, není to Zmijozel."
"Tak proč ho chráníte?" zeptal se jemně Brumbál.
"Protože to nebyla jeho vina, pane. On byl pod vlivem kouzla či lektvaru."
"Jak to víte?"
Draco pohlédl na hlavu své koleje. "Protože ta osoba není ten typ, co by něco takového udělala. Je to proti jeho přirozenosti."
Snape zbledl. "Nebelvír."
Draco přikývl.
"Tu noc jste měl trest s Potterem, nemýlím-li se?" Snape pokračoval. Zamyšleně si Draca prohlížel. "Nebyl jste napaden v chodbě."
"Ne, pane." Draco svěsil hlavu v teatrální porážce.
"To Harry vás napadl?" dožadoval se Brumbál objasnění.
"Ano, pane."
"Proč jste do prdele chránil Harryho Pottera?“ vyplivl Snape, a Draco věděl, že jeho učitel musí zuřit, když použil takový výraz, navíc před nadřízeným.
"Nechránil jsem Pottera; Chránil jsem sebe. Kdybych obvinil Pottera ze znásilnění, nikdo by mi nevěřil. Dokonce i s magickými snímky madam Pomfreyové by to byla má chyba. Žert, který nevyšel. Tajně jsem sledoval Pottera a kouzlo touhy se vymklo z kontroly. Temný Pán mě přiměl zničit Pottera. Já - říkal jsem si o to. Žadonil jsem, aby se mnou Potter zacházel hrubě. Jsem perverzní zvrhlík... Vy víte, že by to tak dopadlo. Jsem Zmijozel - ubližujeme, ale sami nesmíme být zraněni, " řekl rozzlobeně.
"Ten pitomý kolejní řád, " Snape zamumlal.
"Možná bychom měli dát na varování Moudrého klobouku," řekl Brumbál smutně. "Nebo je možná tohle šance, jak se dát do práce všichni společně. Musíme informovat pana Pottera a vaše rodiče, Draco."
Draco věděl, že následující minuty byly rozhodující pro jeho Plán. "Nemůžeme to říct mým rodičům, pane. Jak myslíte že můj otec zareaguje, až se dozví, že jsem svolil, aby mě Potter brutálně napadl?"
"Nic takového jste nesvolil, " Snape nakrčil nos.
"A to podle vás bude pro Luciuse nějaký rozdíl?" Sledoval jejich tváře a čekal, dokud si nebyl jistý, že s ním budou souhlasit. "Jsem plnoletý. Nemusím se vrátit do jejich opatrovnictví."
"Ale- " začal Brumbál.
"Ale co, pane? Víte, kdo a co můj otec je." Hořce se usmál Draco. "Znáte lepší způsob, jak dostat Pottera, než ovládat či zabít jeho dítě? Temný Pán by byl u vytržení." Zakroutil hlavou. "Nemohu se vrátit. Nikdy."
"Víte, co říkáte, pane Malfoyi?"
"Nemám na vybranou, pane." Objal se rukama. "Už jsem to všechno opustil. Nebudu riskovat. Nemůžu." Osamělá slza si razila cestu po jeho tváři. Mírně naklonil hlavu, aby se mohla zalesknout ve světle.
"Máte ještě nás, Draco, a nepochybně i Harryho," Brumbál řekl s veškerým ujištěním, které jeho mrkající oči mohly poskytnout. Přivolal sovu a uvázal jí k noze narychlo naškrábaný vzkaz, než ji vyslal na cestu.
*****
Harryho nijak nepřekvapilo, když se v okně Nebelvírské společenské místnosti objevila sova a zamířila přímo k němu. A nepřekvapilo ho ani, když si přečetl předvolání. Očekával ho od chvíle, kdy si přečetl oznámení o zrušení Lektvarů. Když k tomu přičtete Malfoyovu absenci na snídani, rychle si vyvodil závěr a ulehčilo se mu. Měl už po krk skrývání svého špinavého tajemství. Pronásledovalo jej to v noci a odvádělo jeho pozornost během dne. Nic dalšího se nestalo, ale první incident stačil. Byl připravený na svůj trest.
Udivovalo ho, že Malfoy vydžel mlčet po dva měsíce. Vzpomínka na to, jak skuhral po škrábnutí hipogryfem, Harryho ujistila, že Malfoy z útoku vytěží, co se dá, jakmile opadne počáteční pocit ponížení a zneužití. Šokovalo ho, když chlapce na druhý den spatřil ve třídě a překvapilo ho, když ho ani nevydíral. Avšak v poslední době se mu zdál bledší než obvykle, jakoby pronásledovaný. Předpokládal, že vzpomínky Malfoye dostihly a tajemství bylo pěkně brzo venku.
"Harry?"
Harry se usmál na Hermionu. Oni dva byli jediní Nebelvíři v pokročilém studiu lektvarů a právě se vraceli do společenské místnosti využít nečekané volno ke studiu. "Brumbál mě chce vidět."
"Stalo se něco?"
Harry pokrčil rameny. "Nejspíš mám jen zachránit svět. Znovu, " řekl prostořece. "Přece jenom, já jsem Potter, Harry Potter."
Hermiona se zasmála. "Ještě že tu není Ron. Když mu musím objasňovat každou naši mudlovskou hlášku, ubírá jim to na vtipnosti."
Harry se na ni usmál, zvědavý, jestli bude mít příležitost vrátit se a rozloučit se... nebo jestli ho rovnou zavřou. "Měj s ním trpělivost, Miono. Stojí za to."
Zvědavě se na něj podívala. "Samozřejmě, že stojí, Harry. Jsi si jistý, že nevíš, proč tě chce ředitel vidět?"
"Klidně by to mohlo být cokoliv," zalhal. "Uvidíme se později, OK?"
"Jistě. Pokud nepřijdeš do oběda, nemusím si dělat starosti, dobře?"
"Jasně"
Opustil věž a bez zaváhání se vydal přímo k chrličům. "Buráky, " použil heslo, které bylo připsáno ve vzkazu. Vyšel schody, aniž by ho překvapilo, že v ředitelově kanceláři seděl Malfoy a Snape.
"Prosím, posaď se, Harry, " Brumbál ukázal na židli vedle Malfoyovy. "Nejspíš už tušíš, proč jsi tady."
Harry přikývl "Já - sexuálně jsem zaútočil na Malfoye a jsem rád, že vám to řekl on, protože jinak bych to udělal sám."
Brumbál se na něj vážně podíval. "Nepochybuji, že to tížilo tvou mysl. Věděl jsem, že jste měli problémy, ale stali jste se příliš dobří v Nitrobraně - oba dva - takže bylo nemožné vypátrat, co se stalo. Jsem rád, že se vše vyjasnilo."
"I já, " Harry souhlasil. "Musím jít k soudu, nebo stačí mé přiznání a pošlou mě rovnou do Azkabanu?"
"Tak nedočkavý poznat vězeňský život, Pottere?" zeptal se Snape sedící vedle Malfoye z druhé strany.
Harry zrudl. "Ne, ale jsem vinný. Co jsem udělal Malfoyovi... Zasloužím si jakýkoliv trest."
Brumbál zakroutil hlavou. "Nepošleme tě do vězení, Harry. Pan Malfoy zde není, aby proti vám vznesl obvinění."
"Co?" Harry střelil po Malfoyovi letmým pohledem. "O co jde?"
"Už jsem ti říkal, že tě neobviňuji, Pottere."
"Ale - ale zavolali jste mě. Proč vedeme tuto diskuzi?" Chce ho Malfoy očernit před Snapem a Brumbálem? Bylo to malicherné, ale konec konců byl to pořád Malfoy.
"Nastala komplikace."
Harry se podíval na Brumbála. "Jaký druh komplikace?" Oh, Merline, nechytil od něj Malfoy nějakou pohlavní chorobu, že ne? Ne, to už by musel mít pohlavní styk předtím, aby mohl někoho nakazit, že? Ale co když něco chytil třeba ze záchodového prkýnka? Sakra, Dudley. Dudley mohl domů přitáhnout ledacos. Oh, sakra, Malfoy od něj chytl nějakou mudlovskou chorobu a oba budou muset k mudlovskému specialistovi a Malfoy bude vláčet jeho jméno celým kouzelnickým světem.
"Pottere, jsem Progenitor."
Byla to nemoc. Ale alespoň to neznělo mudlovsky. "Je to léčitelné, že?"
Brumbál se usmál, Snape se ušklíbnul, a Malfoy jen protočil očima. "Časem ano," odvětil suše.
Harry se uvolnil. "Skvěle. To jsem rád, Malfoyi. Takže na to prostě můžemě zapomenout, že? Vrátit se do starých kolejí?"
Malfoy ho probodl pohledem. "Pottere, ty hloupý tupče, jsem těhotný.“
Komentáre
Prehľad komentárov
Pokaždé žasnu a jásám nad tím, jaký je Draco skvělý manipulátor. Prostě dokonalý, kam se na něho hrabe Brumbál! Ohromně jsem se bavila. Díky.
skvělé
(Nade, 8. 9. 2010 18:58)